osada Knížecí
Ve vsi stávala malá kaplička. Kaple byla zasvěcena sv. Janu Křtiteli a byla vystavěna v roce 1775 na místě, kde dříve stával dřevěný kříž. Ten byl při stavbě zachován a ukryt pod střechu kaple. V roce 1858 byla kaple přestavěna, v roce 1871 byl pořízen nový zvon, v roce 1886 nový oltář - oltář jako takový vyrobil truhlář Josef Hille z Císařského, oltářní obraz byl namalován v Rychnově u Jablonce. Za první světové války musel být zvon v srpnu roku 1917 sejmut a bronz odevzdána pro výrobu zbraní. Následně byl pořízen nový zvon.
www.knizeci.cz www.fuerstenwalde.cz © 2013-2023 knizeci@email.cz
Kaple sv. Jana Křtitele
Panna Maria Immaculata
V horní části vsi mezi domy čp. 1 a čp. 2 stojí pískovcová socha Panny Marie Immaculaty v životní velikosti, bez uvedení letopočtu. Dle některých zdrojů pochází pravděpodobně z doby, kdy obec patřila do panství Premonstrátského kláštera v Doksanech u Litoměřic, tj. z období let 1400-1566. Dle jiných až z druhé poloviny 18. století, sloh pozdní baroko.
Pískovcová socha i podstavec byly částečně zvětralé, žulový základ poničen, kameny rozestoupeny.
V roce 2014 byla socha prohlášena za kulturní památku a v roce 2018 kompletně restaurována.
Pískovcová socha i podstavec byly částečně zvětralé, žulový základ poničen, kameny rozestoupeny.
V roce 2014 byla socha prohlášena za kulturní památku a v roce 2018 kompletně restaurována.
Po poválečném vysídlení původních obyvatel kaple postupně chátrala, v sedmdesátých letech byl odcizen zvon, poničena střecha a kaple postupně pobořena. Pozůstky obvodového zdiva podkovitého tvaru z velkých kamenů do výšky cca 0,5 - 1,5 metru, uvnitř lodi trosky zasypané hlínou s pařezy křovin a stromu. K definitivnímu odstranění těchto zbytků došlo v roce 2018 současným majitelem pozemku.
Křížky
V době 19. století se v celém kraji rozmohlo budování různých poutních míst a svatostánků, ale bohatší obchodníci a zemědělci si také houfně začali pořizovat ke svým domům kříze a sochy svatých, často věnované jako poděkování za uzdravení své či příbuzných. V Knížecím existuje pár takových křížků, postavených v druhé polovině 19. a začátkem 20. století:
- křížek v zatáčce rozcestí nad lesem při cestě z Janovky je jediný, který se nedochoval; dnes existuje pouze podstavec tohoto křížku a ten je přestěhován na soukromý pozemek
- křížek ve spodní části obce, při silnici z Hraběcího, stojící původně u nedochovaného domu č.p. 26; tento křížek pochází z roku 1911
- křížek ukrytý mezi stromy v jednom z větrolamů na kraji pole před Plešným; donátorem tohoto křížku byl v roce 1864 Franz Josef Dittrich z domu č.p. 14; na čelní straně podstavce původně bývala plechová pamětní deska, vzhledem k použitému materiálu dnes bohužel nečitelná
- další křížek stával u původní okresní silnice mezi Janovkou a Šluknovem (dnes pouze polní cesta uprostřed pastvin), ten je ale umístěn již v katastrálním území Císařský; křížek pochází zroku 1913 a byl vytvořen kamenickým mistrem J. Lissnerem z Rožan; také tento křížek již není dochován v kompletní původní podobě.
- křížek v zatáčce rozcestí nad lesem při cestě z Janovky je jediný, který se nedochoval; dnes existuje pouze podstavec tohoto křížku a ten je přestěhován na soukromý pozemek
- křížek ve spodní části obce, při silnici z Hraběcího, stojící původně u nedochovaného domu č.p. 26; tento křížek pochází z roku 1911
- křížek ukrytý mezi stromy v jednom z větrolamů na kraji pole před Plešným; donátorem tohoto křížku byl v roce 1864 Franz Josef Dittrich z domu č.p. 14; na čelní straně podstavce původně bývala plechová pamětní deska, vzhledem k použitému materiálu dnes bohužel nečitelná
- další křížek stával u původní okresní silnice mezi Janovkou a Šluknovem (dnes pouze polní cesta uprostřed pastvin), ten je ale umístěn již v katastrálním území Císařský; křížek pochází zroku 1913 a byl vytvořen kamenickým mistrem J. Lissnerem z Rožan; také tento křížek již není dochován v kompletní původní podobě.
Pískovcová socha Immaculaty stojí v kontrapostu s odlehčenou pravou nohou na půlměsíci s růžky směřujícími nahoru, který se dotýká kruhově tvarovaných obláčků. Tělo je mírně esovitě prohnuté. Její pravá noha drtí hlavu hada plazícího se po zeměkouli, který drží v tlamičce jablko. Panna Maria je obuta do sandálů. Ruce jsou složeny na prsou. Hlava je zvrácena vzhůru a mírně uklání k levému rameni a je doplněna nimbem, který byl v minulosti pravděpodobně ozdoben dvanácti hvězdami. Výraznou tvář lemují rozpuštěné vlasy, které částečně zakrývá rouška. Immaculata je oděna do červeného šatu a modrého pláště. Spodní šat členěn svislými záhyby je podvázán na hrudi tkanicí.
Socha je umístěna na puntu, který je její součástí, a na profilovaném, spárou odděleném podstavci, na čtyřech stranách ozdobeném zrcadly. V čelním zrcadle se nacházejí zbytky již velmi špatně čitelného nápisu. Podle jizvy na čelní straně plintu byla socha ozdobena kovaným držákem na věčné světlo.
Podstavec přímo navazuje na hranolový sokl s profilovanou patkou skládající se z oblounu a výžlabku, je osazen na podstavci s jedním schodišťovým stupněm. Dřík soklu má na stranách obdélná zrcadla s čtvrtkruhy vykrojenými kouty. Na čelní straně bohatě vykrajovaná rokoová kartuš s velmi těžko čitelným nápisem, z něhož vyniká tesaný monogram H. F. M.
Pod monogramem jsou umístěny dva špatně čitelné řádky: RENOVIERT / 186?
Nahoře je sokl ukončen profilovanou korunní římsou. Na soše se dochovaly zbytky polychromie. Nesignována.
Socha Immaculaty v obci Knížecí se svým provedením a mistrovským zpracováním některých detailů řadí k hodnotným dílům sochařské exteriérové tvroby v oblasti Šluknovského výběžku z poloviny 18. století. Významnou okolností je rovněž skutečnost, že v daném regionu tento typ zpodobnění Panny Marie není tak častý. Významné je i samotné umístění sochy, které dotváří prostředí osadní zástavby obce Knížecí. Předmětná socha Panny Marie Immaculaty je poměrně kvalitní ukázkou historického vývoje dobové kamenosochařské produkce 19. století v regionu, která by měla být uchována a ochráněna jako doklad a ukázka tvůrčí činnosti v oboru a místa.
(Text převzat z dokumentu rozhodnutí Ministerstva kultury o prohlášení sochy kulturní památkou)
Socha je umístěna na puntu, který je její součástí, a na profilovaném, spárou odděleném podstavci, na čtyřech stranách ozdobeném zrcadly. V čelním zrcadle se nacházejí zbytky již velmi špatně čitelného nápisu. Podle jizvy na čelní straně plintu byla socha ozdobena kovaným držákem na věčné světlo.
Podstavec přímo navazuje na hranolový sokl s profilovanou patkou skládající se z oblounu a výžlabku, je osazen na podstavci s jedním schodišťovým stupněm. Dřík soklu má na stranách obdélná zrcadla s čtvrtkruhy vykrojenými kouty. Na čelní straně bohatě vykrajovaná rokoová kartuš s velmi těžko čitelným nápisem, z něhož vyniká tesaný monogram H. F. M.
Pod monogramem jsou umístěny dva špatně čitelné řádky: RENOVIERT / 186?
Nahoře je sokl ukončen profilovanou korunní římsou. Na soše se dochovaly zbytky polychromie. Nesignována.
Socha Immaculaty v obci Knížecí se svým provedením a mistrovským zpracováním některých detailů řadí k hodnotným dílům sochařské exteriérové tvroby v oblasti Šluknovského výběžku z poloviny 18. století. Významnou okolností je rovněž skutečnost, že v daném regionu tento typ zpodobnění Panny Marie není tak častý. Významné je i samotné umístění sochy, které dotváří prostředí osadní zástavby obce Knížecí. Předmětná socha Panny Marie Immaculaty je poměrně kvalitní ukázkou historického vývoje dobové kamenosochařské produkce 19. století v regionu, která by měla být uchována a ochráněna jako doklad a ukázka tvůrčí činnosti v oboru a místa.
(Text převzat z dokumentu rozhodnutí Ministerstva kultury o prohlášení sochy kulturní památkou)
Podrobnější popis sochy: