osada Knížecí
Osada Knížecí (Fürstenwalde) leží 4 km jihozápadně od Šluknova, na západním svahu čedičového vrchu Hrazený, nejvyššího vrchu Šluknovského výběžku, přibližně v jeho středu.
Obec byla až do roku 1949 samostatnou obcí s vlastním Gemeindeamt, po válce s vlastní místní správní komisí. Teprve po vysídlení sudetoněmeckého obyvatelstva byla v roce 1950 začleněna pod město Velký Šenov jako jeho místní část. Podle původních poválečných plánů měla být místní částí Šluknova, vzhledem ke vzdálenostem od obou měst se ale stala součástí Velkého Šenova.
Původní, většinou dřevěné podstávkové domy (podívejte se na letecké snímky obce) byly v 60. a 70. letech postupně demolovány. Z 35 domů, existujících na počátku dvacátého století, se zachovalo pouze pár - čp. 1,2,3,4,10,14,15,36 - z nichž většina již v té době byla přestavěna jako zděná stavení. Ostatní existující objekty jsou novostavby na původních stavebních parcelách zbořených domů, či jejich příslušenství (stodol). Většina staveb slouží k rekreaci, v dnešní době má Knížecí pouze pár obyvatel přihlášených k trvalému pobytu.
Obec byla až do roku 1949 samostatnou obcí s vlastním Gemeindeamt, po válce s vlastní místní správní komisí. Teprve po vysídlení sudetoněmeckého obyvatelstva byla v roce 1950 začleněna pod město Velký Šenov jako jeho místní část. Podle původních poválečných plánů měla být místní částí Šluknova, vzhledem ke vzdálenostem od obou měst se ale stala součástí Velkého Šenova.
Původní, většinou dřevěné podstávkové domy (podívejte se na letecké snímky obce) byly v 60. a 70. letech postupně demolovány. Z 35 domů, existujících na počátku dvacátého století, se zachovalo pouze pár - čp. 1,2,3,4,10,14,15,36 - z nichž většina již v té době byla přestavěna jako zděná stavení. Ostatní existující objekty jsou novostavby na původních stavebních parcelách zbořených domů, či jejich příslušenství (stodol). Většina staveb slouží k rekreaci, v dnešní době má Knížecí pouze pár obyvatel přihlášených k trvalému pobytu.
www.knizeci.cz www.fuerstenwalde.cz © 2013-2023 knizeci@email.cz
Osada Knížecí / Gemeinde Fürstenwalde
Poslední aktualizace:
31.12.2022:
fotografie domu č.p. 39
informace ke mlýnu
1.1.2021:
podrobný popis sochy Immaculaty
letecké snímky 1950-1963
demoliční výměry domů
Obec se v archivních dokumentech připomíná již okolo roku 1400, kdy byla součástí panství premonstrátského kláštera v Doksanech, v roce 1566 se stala součástí Šluknovského panství.
V obci bývala rychta a rychtář stál v čele obce až do roku 1850, kdy se ves stala samostatnou katastrální obcí a byla řízena obecní radou v čele se starostou. Správou obec patřila pod okresní hejtmanství Šluknov a soudní okres Šluknov, narozdíl od okolních obcí, které spadaly pod soudní okres Lipová.
Základ vsi tvořilo několik zemědělských usedlostí, býval tu mlýn a pila, obyvatelé se živili zemědělstvím a prací v lese, v druhé polovině 17. století i dolováním uhlí, které ale bylo pro nepatrné výtěžky zastaveno.
Ves měla společného učitele se vsí Kunratice, od roku 1750 měla vlastní školu, tato však byla později zrušena a děti byly posílány do školy do Kunratic. Od roku 1836 náležela ves školou ke Starému Hraběcí.
Obec původně patřila do farnosti Šenova, od roku 1668 až do roku 1950 byla přifařena k Brtníkům.
V obci stála od roku 1775 kaple Sv. Jana Křtitele, přestavěna v roce 1858, která byla v sedmdesátých letech zbořena, nejprve byl odcizen bronzový zvon, poničena střecha, postupně byly při stavbách okolních novodobých rekreačních objektů rozebrány i kameny ze samotné stavby.
V obci bývala rychta a rychtář stál v čele obce až do roku 1850, kdy se ves stala samostatnou katastrální obcí a byla řízena obecní radou v čele se starostou. Správou obec patřila pod okresní hejtmanství Šluknov a soudní okres Šluknov, narozdíl od okolních obcí, které spadaly pod soudní okres Lipová.
Základ vsi tvořilo několik zemědělských usedlostí, býval tu mlýn a pila, obyvatelé se živili zemědělstvím a prací v lese, v druhé polovině 17. století i dolováním uhlí, které ale bylo pro nepatrné výtěžky zastaveno.
Ves měla společného učitele se vsí Kunratice, od roku 1750 měla vlastní školu, tato však byla později zrušena a děti byly posílány do školy do Kunratic. Od roku 1836 náležela ves školou ke Starému Hraběcí.
Obec původně patřila do farnosti Šenova, od roku 1668 až do roku 1950 byla přifařena k Brtníkům.
V obci stála od roku 1775 kaple Sv. Jana Křtitele, přestavěna v roce 1858, která byla v sedmdesátých letech zbořena, nejprve byl odcizen bronzový zvon, poničena střecha, postupně byly při stavbách okolních novodobých rekreačních objektů rozebrány i kameny ze samotné stavby.